Aminokyseliny jsou neviditelnými bojovníky v našem těle

Aminokyselina je rozložená bílkovina

Esenciální versus Neesenciální aminokyseliny

Aminokyseliny jsou rozděleny do dvou základních kategorií, a to esenciální a neesenciální.

Esenciální aminokyseliny jsou sloučeniny, které tělo samo o sobě nemůže produkovat, tedy je nutné je přijmout z potravin nebo z doplňků. ( Valin, Leucin, Isoleucin, Threonin, Methionin, Lysin, Fenylalalin, Tryptofan )

Neesenciální aminokyseliny si tělo dokáže "vyrobit" samo, a to především v játrech. Mimo jiné se také nacházejí i v některých potravinách. ( Glycin, Alanin, Serin, Cystein, Selenocystein, Asparagová kyselina, Glutamová kyselina, Tyrosin, Prolin )

Lidské tělo vyžaduje pro správné fungování celkem 20 různých aminokyselin, které tvoří enzymy usnadňující nesčetně mnoho chemických reakcí v našem těle. Některé zdroje rozdělují aminokyseliny na tři skupiny, tedy ještě  na semiesenciální ( histidin, Arginin ) Jedná se o ty aminokyseliny, které si tělo nedokáže vyrobit samo především v dětském věku a je tedy nutné jejich příjem z potravy především v tomto období.

Esenciální aminokyseliny

Lysin 

nezbytný pro růst a obnovu tkání a také pro produkci několika hormonů, proteinů a enzymů. je zodpovědný za produkci živin, které zajišťují přeměnu mastných kyselin na látky vedoucí ke snížení cholesterolu. Díky Lysinu máme pevné kosti, protože pomáhá absorbovat vápník a zároveň kolagen a tím zlepšuje regeneraci pohybového aparátu . Ocení ho zejména ženy, protože pomáhá při hubnutí. Lysin je všestranným pomocníkem chránícím naše tělo. Napomáhá odstraňovat infekce a viry z našeho těla, zabraňuje výskytů oparů, ale také snižuje únavu a zmírňuje těžké depresivní stavy. Velké množství Lysinu najdeme v obilovinách.

Nedostatek této aminokyseliny se může projevit v podobě nevolnosti, deprese, celkové únavy, úplným vyčerpáním svalů nebo v nejhorší variantě v podobě osteoporózy. 

K nejlepším rostlinných zdrojů lysinu patří fazole, čočka, cizrna, řeřicha, chia, konopná a dýňová semínka, spirulina, petržel, avokádo a sojové bílkoviny.

Živočišné zdroje jsou hovězí a krůtí maso, tuňák , krevety, parmezán

Leucin 

tato esenciální aminokyselina se podílí na syntéze bílkovin, hojení ran, regulaci krevního cukru a je důležitá pro správnou činnost metabolismu. Je nejdůležitější pro stimulaci svalů a jejich růst. Stává se doslova módním hitem, a to nejenom v posilovnách a wellness centrech. Pomáhá při léčbě deprese nebo jako její prevence. Uvolňuje hormony v našem těle. Energie a síla se skrývá v zelených potravinách. 

Živočišné zdroje obsahují celé spektrum aminokyselin, zejména mléko, ryby, vejce a libové maso. 

Mezi rostlinné zdroje patří především mořské řasy, dýně, hrách, hrachový a rýžový protein, sezamová semínka, řeřicha, sója, rozinky, avokádo a fíky. Rostlinné zdroje aminokyselin konzumujeme co nejčerstvější, bez tepelné úpravy.

Isoleucin 

výzkumy ukazují, že isoleucin pomáhá při detoxikaci, posiluje imunitní funkci a rovněž ovlivňuje vylučování hormonů. je  to esenciální aminokyselina velmi podobná Leucinu. Zajišťuje produkování energie a hemoglobinu v těla. Vytrvalost, síla, odolnost. Napomáhá tvorbě bílkovin v našich svalech. Přeměna Isoleucinu probíhá přímo ve svalech a v mozku. Na rozdíl od jiných aminokyselin, jejichž syntéza probíhá v játrech, se Isoleucin v játrech mění na glukózu, což ovlivňuje hladinu cukru v krvi. Z tohoto výčtu je jasné, jak důležitou a nezastupitelnou úlohu hraje v našem těle. Velké množství této silné aminokyseliny se skrývá v mladém ječmeni Aktif. 

Mezi rostlinné zdroje patří například sója, kešu oříšky, mandle, žito, čočka nebo fazole. Rostlinné zdroje aminokyselin konzumujeme co nejčerstvější, bez tepelné úpravy

Tryptofan

aminokyselina pro zdravé tělo a ducha. Je jednou z nejznámějších aminokyselin, která zvyšuje hladinu serotoninu, neurotransmiteru, který reguluje náladu, vnímání bolesti, chuť k jídlu a spánek. Této aminokyselině se přezdívá "relaxační", protože je nezbytná pro zdraví mozku a zdravý nervový systém.  Reguluje krevní tlak a zvyšuje energii v našich buňkách. 

Mezi živočišné zdroje patří především mléko, vejce, sýr,  krůtí maso, ryby jako treska a losos ideálně z volných chovů. Mezi rostlinné zdroje patří ovesné výrobky, mořské řasy, konopná semínka, banány, jablka, banány, špenát, pomeranče, quinoa, čočka, hrách, fazole, cizrna, hrášek, brambory, sezamová semínka, kešu a vlašské ořechy. Rostlinné zdroje aminokyselin konzumujeme co nejčerstvější, bez tepelné úpravy

Dávka Mladého ječmene Aktif po ránu vás nabije energií. Večerní dávka Mladého ječmene Aktif vám zase navodí příjemné usínání a krásné sny.

Fenylalanin 

pomáhá produkovat další aminokyseliny a také neurotransmitery, jako je dopamin a norepinefrin. Je aminokyselinou k nezaplacení. Je totiž schopný navozovat stavy dobré nálady, příjemné pocity a prožitky. Kromě toho má tu vlastnost, že zmírňuje chuť k jídlu. Může také pomoci s psychickými problémy a chronickou bolestí. Velké množství Fenylalaninu, který mimo jiné zvyšuje hladinu endorfinů, nalezneme v Mladém ječmeni Aktif. 

Mezi rostlinné zdroje, které jsou bohaté na fenylalanin patří zejména mořské řasy, křen, řeřicha, fazole, špenát, sója a výrobky z ní, broskve, švestky, fíky, slunečnicová semínka. Rostlinné zdroje aminokyselin konzumujeme co nejčerstvější, bez tepelné úpravy

Další zdroje : mléko, mléčné výrobky, mandle, maso, oříšky, vejce, kvasnice, umělé sladidlo aspartam

Fenylalanin se nesmí podávat pacientům trpících fenylketonurií !!!!!!!!!!!!

Během těhotenství či kojení se nedoporučuje fenylalalin užívat, stejně tak pokud máte problémy s vysokým tlakem nebo u nádoru

Threonin

tvoří základ pojivových tkání, jako je kolagen a elastin. Celkově podporuje srdce, zdravý imunitní systém, játra a udržuje centrální nervový systém ve skvělé kondici. (  v játrech pomáhá při trávení mastných kyselin a zabraňuje jejich selhání, ovlivňuje celkový metabolismus tuků, zlepšuje stav našeho chrupu ) Zajišťuje rovnováhu bílkovin v těle tak, aby docházelo k potřebným opravám jednotlivých buněk. Přispívá k pevnosti a pružnosti pojiv ( vaziv, tkání, chrupavek ) 

Živočišné zdroje všechny druhy masa, sýry, mořské plody, kozí sýry, parmezán, pstruh, tuňák, makrela

Rostlinné zdroje fazole, čočka, sezam, broskev, hruška, datle, rozinky, avokádo, fíky, listová zelenina, špenát, zelí, křen, ořechy, houby, 

Mladý ječmen Aktif a Chlorella pyrenoidosa Aktif jsou přirozenými nositeli této aminokyseliny.

Valin

 je velmi důležitá aminokyselina pro nervový systém - podporuje totiž mozkové funkce, svalovou koordinaci a klid. Ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin. Neméně podstatný je potom pro regeneraci a obnovu svalů. Suplementaci této aminokyseliny využívají zejména muži ve fitness. Valin přispívá také k vytrvalosti a působí na celkově dobrou zdravotní kondici. 

Valin je společně s Leucinem a Isoleucinem aminokyselinou, která zvyšuje energii přímo ve svalech či mozku. Stálá výkonnost a neustále se zvyšující přísun energie jsou vlastnostmi, jenž využijí nejenom aktivní sportovci, ale také těžce pracující lidé.

S pomocí zelených potravin můžeme snadno a rychle doplnit zelenou energii, tak potřebnou pro správnou činnost našeho těla. 

Živočišné zdroje kozí sýr, vejce, drůbež, ryby, cottage, 

Mezi nejbohatší rostlinné zdroj patří fazole, špenát, brokolice, luštěniny, listová zelenina, brusinky, houby, banány, meruňky, datle, avokádo, kiwi, sezam, olivy, sója, mořské plody . Rostlinné zdroje aminokyselin konzumujeme co nejčerstvější, bez tepelné úpravy

Histidin

udržuje zdraví myelinových plášťů v lidském těle, které chrání nervové buňky před poškozením. L-Histidin je nutný pro tvorbu červených krvinek a pro léčbu anémie a rovněž podporu růst a obnovu svalových tkání. Pomáhá detoxikovat tělo tím, že produkuje bílé a červené krvinky, které jsou potřebné pro celkové zdraví a pevnou imunitu. Prevence vzniku degenerativních poruch CNS jako Parkinson nebo Alzheimer. Nedostatek Histidinu může vést až k artritidě, sexuální dysfunkci nebo dokonce k hluchotě, fybromyalgie - chronický únavový syndrom. Říká se, že Histidin je semaforem našeho zdraví. Díky této aminokyselině nás naše tělo upozorňuje, že je něco v nepořádku. Histidin se stává výchozí aminokyselinou hormonu histaminu, který může za vznik alergických reakcí, svědění či kopřivku. Histidin má však i příjemné funkce, třeba v podobě ochrany centrální nervové soustavy. Přidanou hodnotou jsou také detoxikační funkce této aminokyseliny. V kombinaci s vitaminy B3 a B6, které jsou potřeba k jeho přeměně na histamin, může histidin být užíván také pro podporu a zlepšení sexuálních funkcí.

Na základě klinických studií je doporučován k prevenci infarktu, léčbě vysokého krevního tlaku, alergií a protože přispívá k tvorbě hemoglobinu, také k léčbě anémie.

Mezi rostlinné zdroje patří především rýže, žito, mořské řasy, meloun, pohanka, brambory, květák, kukuřice, ořechy, banány, paprika, česnek, pomeranč, citron, zelená zelenina. Rostlinné zdroje aminokyselin konzumujeme co nejčerstvější, bez tepelné úpravy

Mezi živočišné zdroje patří vejce, drůbež, mléko, syrový losos

Methionin

pomáhá udržovat elasticitu pokožky a je důležitý pro zdraví a pevnost vlasů a nehtů. Methionin díky obsažené síře zajišťuje, aby tělo mělo pevné chrupavky. Pomáhá také při růstu svalů. Methionin nastartuje náš organismus. Přestože má tato aminokyselina antioxidační a detoxikační vlastnosti, její hlavní význam tkví v něčem jiném. Methionin je výchozí látkou pro přenos a tvorbu dalších látek a aminokyselin. Podílí se tak na vzniku nepostradatelných hormonů, které chrání naše tělo před výskytem bakteriálních onemocnění, před volnými radikály, před důsledky znečištěného prostředí a civilizačními nemocemi. Je zajímavé, že se přirozeně nevyskytuje v zelenině nebo luštěninách. Ale v zelených potravinách jej najdeme. 

Skvělými rostlinnými zdroji methioninu jsou slunečnicová, konopná i chia semínka, dále ořechy, ryby, oves, mořské řasy, fíky. Rostlinné zdroje aminokyselin konzumujeme co nejčerstvější, bez tepelné úpravy

Živočišné zdroje  vejce

Pro zajištění celkového zdraví je zásadní, abyste ve své stravě měli dostatek všech esenciálních aminokyselin. Nedostatek kterékoli z těchto klíčových esenciálních aminokyselin může způsobit vážné komplikace, které ovlivňují téměř každý aspekt zdraví - počínaje imunitních funkcí, přes ztrátu svalové hmoty, zhoršení regeneračních procesů, snížení chuti k jídlu a mnoho dalšího.

Neesenciální aminokyseliny

Neesenciální aminokyseliny jsou takové, které tělo zvládne produkovat samo ( a to především v játrech ) , což znamená, že není tak důležité přijímat je prostřednictvím potravin, které jíme. Existuje celkem 11 aminokyselin, které tvoří seznam neesenciálních aminokyselin, a jsou jimi:  

Arginin 

stimuluje imunitní funkce, bojuje proti únavě a je velmi důležitý pro zdraví a správnou činnost srdce. Zvyšuje naši sílu a plodnost. Hovoříme-li o argininu, musíme zmínit, že se jedná o tzv. semiesenciální aminokyselinu. Jde tedy o zvláštní aminokyselinu, kterou si v určitých případech nedokáže naše tělo samo vyrobit. Tyto případy povětšinou souvisejí s obdobím růstu nebo s onemocněním ledvin. Arginin doplňujeme například i při popáleninách, zlomeninách nebo poraněních pohybového ústrojí. Mimo to prokrvuje svaly, zvyšuje proudění kyslíku do srdce i mozku a zlepšuje mužskou erekci. Několik studií dospělo k tvrzení, že právě arginin, nejenže zlepšuje erekci, ale také zvyšuje tvorbu spermatu a sexuálního vzrušení. Zlepšuje dlouhodobou paměť.

Živočišné zdroje mléčné výrobky, drůbež, losos, treska, vaječný bílek, čokoláda

Rostlinné zdroje slunečnicová semínka, ořechy, pohanka, mladý zelený ječmen, hrášek, cizrna

Alanin

výzkumy naznačují, že alanin pomáhá při metabolismu a poskytuje energii pro svaly, mozek a centrální nervový systém. Pozitivně ovlivňuje činnost prostaty, krevního tlaku i hladinu cholesterolu v krvi. Tuto aminokyselinu najdeme i v zelených potravinách, převážně v mladém ječmeni a chlorelle pyrenoidose.

Díky pozitivním vlastnostem, které významně ovlivňují činnost nervové soustavy i našich svalů, se však více než doporučuje, doplňovat tuto aminokyselinu přírodními zdroji. Alanin tedy nacházíme v luštěninách, kvasnicích, hnědé rýži či obilovinách. Mimo to jej najdeme také v mléčných výrobcích, vejcích, mase, mořských plodech, ořeších nebo v sóje. 

Cystein 

je hlavním typem proteinu, který se nachází ve vlasech, kůži a nehtech, a je zásadní pro produkci kolagenu a zdraví pokožky. V boji proti zánětům nám pomáhají Cystein a Cystin, což jsou aminokyseliny, chránící náš organismus před civilizačními a virovými onemocněními. Cystein navíc odbourává tuky a tím pomáhá při hubnutí. Je součástí Chlorelly Aktif, kde bok po boku bojují proti zánětlivým onemocněním, zlepšují naše trávení, odbourávají stres i únavu. Obě tyto aminokyseliny nejdeme v zelených potravinách. Tato aminokyselina vzniká v játrech, kde je podpořena vitamínem B6 nebo látkami obsahujícími síru. Cystein má tu vlastnost, že spolutvoří i jiné, pro lidský organismus prospěšné látky. Jednou z nich je kupříkladu glutathion. Tento prvek má pověst jednoho z největších antioxidantů v našem těle. Kromě toho, že zabraňuje volným radikálům v množení, ochraňuje i naše játra nebo mozek. Mimo to účinně bojuje s toxickým prostředím, a to včetně vlivu cigaret a alkoholu. Nejrůznější výzkumy ukazují také na ochrannou funkci před vznikem srdečních chorob, rakoviny, artritidy či aterosklerózy. Glutathion společně s cysteinem tvoří nedílnou součást bílkovin. Obě látky kromě toho příznivě ovlivňují i zdravý vývoj buněk.

Cystein se však nachází také v zelených potravinách, konkrétně tedy v chlorelle pyrenoidose neboli smaragdově zelené řase s přímými detoxikačními a antioxidačními vlastnostmi. Chlorella společně s cysteinem v ní obsaženým, zlepšuje naši imunitu či trávení, bojuje proti civilizačním chorobám nebo onemocněním srdce. Další pozitivní vlastnosti, v podobě odbourávání stresu, snižování cholesterolu v krvi, léčby zánětlivých onemocnění nebo únavových syndromů jsou mimo jiné dány i blahodárnými účinky aminokyselin, mezi něž cystein neodmyslitelně patří. 

Z jeho antioxidantních složek vyplývají i jeho funkce - působení proti volným radikálům, toxinům nikotinu a tabáku a jako detoxikace od otravy těžkými kovy. Může být užíván jako doplněk stravy v případě výskytu vedlejších účinků chemoterapie.
Podporuje imunitní systém i růst kožních derivátů.

Výzkum efektivity cysteinu, vedlejší účinky

V současné době stále probíhají výzkumy možností této aminokyseliny. Ukázalo se, že hladina cysteinu v krvi byla nižší u jedinců postižených HIV - nedostatek cysteinu vede k oslabení imunitního systému. Proto může být, jako doplněk stravy, používán k léčbě alergií nebo lupénky. Jeho účinnost se ukázala také v léčbě respiračních onemocnění jako tuberkulóza, bronchitida, rozedma.

Rizikové může být užívání cysteinu v případě diabetiků, protože mezi jeho fukce patří i deaktivace inzulinu v případě jeho nadměrného výskytu v organismu. Vzácně se objevuje cystinurie, genetická choroba, v jejímž případě jsou z cystinu vytvářeny ledvinové kameny.

Potravinou s největší koncentrací cysteinu jsou sójové boby. Cystein patří, stejně jako alanin, k aminokyselinám dobře rozpustným ve vodě, proto by úprava potravin bohatých na cystein neměla trvat příliš dlouho. 

Potraviny bohaté na cystein sója, vepřové, kuřecí, syrový losos, slepičí vejce, slunečnicová semínka, vlašské ořechy 

Glutamát - Kyselina glutamová

působí jako neurotransmiter v centrálním nervovém systému. Má na starost regeneraci a správné hospodaření v našem těle. Přeměňuje odpadní látky, odstraňuje škodliviny z našeho těla, ale také dokáže snižovat krevní tlak. Díky tomu, že na sebe navazuje nepotřebný škodlivý čpavek a přeměňuje jej na glutamin, zlepšuje nejenom činnost našeho mozku, ale pomáhá bojovat i s degenerativními onemocněními nervové soustavy. Přirozeně se nachází i v zelených potravinách. Její výskyt je důkazem, že zelené potraviny jsou pro dokonalou regeneraci našeho těla nezbytné.

Z chemického hlediska můžeme říci, že je neesenciální aminokyselinou a lidské tělo si jí dokáže vyrobit samo. Ovšem také se hojně vyskytuje v mléčných výrobcích, vejcích, hovězím a drůbežím mase. Zajímavé je poté poměrně vysoké množství této aminokyseliny v zelených potravinách, konkrétně chlorelle a mladém ječmeni. V našem těle se jako taková téměř nevyskytuje, ale je zastoupena ve formě soli nebo-li glutamátu

Z lékařských studií je zřejmé, že kyselina glutamová dokáže snižovat krevní tlak. Jednak zmírňuje projevy oxidačního stresu, díky němuž vznikají civilizační onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku nebo nemocí kardiovaskulárního systému. Avšak má také výrazný podíl na přeměně draslíku a metabolismu cukrů, důsledkem čehož je opět lví podíl na snížení krevního tlaku. 

Kyselina glutamová je součástí léčby schizofrenie, celkové únavy nebo Parkinsonovy choroby. 

Potraviny, které obsahují glutamát - rajče, hrášek, houby, parmazán

V lékařství se uvažuje o jejím využití zejména při léčbě neurologických poruch jako např. epilepsie, Parkinsonovy nemoci, mentální retardace, poruch osobnosti, poruch v chování (zejména u dětí), dále pak k potlačování svalové dystrofie, hypoglykemického kómatu, při léčbě žaludečních vředů 

Aspartát - kyselina asparagová

pomáhá produkovat několik dalších aminokyselin, včetně asparaginu, argininu a lysinu. Aspartát může fungovat také jako neurotransmiter,[1] společně s glutamátem je hlavní excitační neurotransmiter mozku a míchy.

Kyselina asparagová hraje důležitou roli v metabolismu, je účastníkem řady biochemických pochodů. Například u rostlin a mikroorganismů hraje roli při tvorbě jiných aminokyselin, jako je methionin nebo lysin. Dále se, zjednodušeně řečeno, podílí na správném fungování mitochondrií v našich buňkách, což jsou drobounké útvary (odborně organely), kterých se nachází až desítky tisíc v jedné buňce. Jejich funkce se do jisté míry dá přirovnat k buněčné elektrárně, jelikož v nich díky procesům buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP) používaný jako "palivo" pro průběh jiných reakcí v celé buňce.

K jejímu nedostatku může dojít při poruše příjmu potravy či podvýživě a projevuje se to výraznou únavou či stavy deprese. 

Je důležitá pro udržení zdravé mozkové a nervové činnosti. K jejím další významné funkci patří podpora imunitního systému. Někteří odborníci doporučují její podávání rovněž v případě poruch pozornosti, protože by měla podporovat vyšší tvorbu koenzymu NADH v mozku a tím i tvorbu dalších chemických látek potřebných k optimální duševní činnosti.

K uváděným nežádoucím účinkům patří -  aspartát by neměli užívat pacienti s poruchou funkce jater či ledvin. Rovněž by je neměly užívat těhotné a kojící ženy a děti. Pacienti s psychickými a nervovými problémy by její užívání měli nejprve probrat s ošetřujícím lékařem.

Potraviny bohaté na kyselinu asparagovou : drůbež, hovězí, zvěřina, avokádo, klíčky, cukrová třtina, řepa cukrovka, melasa.

Lze ji nalézt jak v mléčných výrobcích (odstředěné mléko), tak i v doplňcích stravy - buď jako čistou kyselinu asparagovou, nebo např. magnesium (aspartát).

Nedostatek kyseliny může vzniknout u osob s nízkoproteinovou stravou, celkovou podvýživou, celkovým nedostatkem aminokyselin. Projevuje se depresí, únavou. Je jedním z přípravků užívaných (ve formě tablet) sportovci při výkonech, které představují dlouhodobou zátěž. Zmírňuje únavu, podporuje vytrvalost. Možnost jejího užívání jako doplňku stravy byla evropskými vědci objevena v padesátých a šedesátých letech. Předpokládá se její účinnost v léčbě chronického únavového syndromu.

Glycin 

funguje jako neurotransmiter na podporu zdraví a optimální činnosti mozku. Jestli existuje pralátka, díky níž vznikla planeta Země, je jí právě Glycin neboli aminokyselina vyskytující se i v mezihvězdném prostoru. Glycin má v našem těle na starost tvorbu proteinů, třeba hemoglobinu nebo také kolagenu. Díky tomu pomáhá při procesu vývoje pojivových tkání či zlepšuje činnost centrální nervové soustavy. Je bohatě zastoupen v chlorelle pyrenoidose nebo mladém ječmeni.

Tvoří se z něj i další látky v našem těle jako jsou porfyriny, puriny, glutathion, kreatin. Je tedy tzv. prekurzorem. V našem těle se nachází hlavně v kůži, ve svalovině nebo v pojivové tkáni. Nevyskytuje se nikdy samostatně, vždy je součástí molekul proteinu. 

Reguluje syntézu žlučových kyselin a jejich následný vliv na štěpení tuků. Důležitou roli má i při syntéze hemoglobinu a sekreci růstového hormonu. Jak již bylo zmíněno, jednou z látek, která se z něho tvoří, je kreatin. Proto ho často jako součást diety užívají ti, kteří chtějí dosáhnout nárůstu svalové hmoty. Může být užíván jako prevence svalové degenerace. Ve velkém množství je obsažen v kolagenu. 

Nedostatek glycinu je poměrně vzácný. Může se objevit u podvyživených osob, pacientů s rakovinou či AIDS. Nedostatek glycinu je také možný u pacientů s trávicími obtížemi či únavovými stavy. Jako doplněk stravy je často užíván diabetiky, osobami s poruchou paměti, schizofrenií či mozkovou mrtvicí. 

Rostlinné zdroje sójové boby, špenát, kapusta, květák, zelí, fazole, okurka, kiwi a banán

Živočišné zdroje drůbeží a krůtí maso, ryby (makrela, platýs, tuňák, humr, treska) či sýry (mozzarella) jsou rovněž bohatým zdrojem glycinu.

Prolin 

spolu s vitaminem C hraje klíčovou roli v syntéze kolagenu. Ten nalezneme v mnoha strukturách - v pojivové tkáni, ve svalovině, šlachách, kloubech, v kůži, na níž působí "omlazujícím" efektem. V kolagenu se vyskytuje ve formě derivátu, hydroxyl-prolinu. Uplatňuje se při mnoha regeneračních procesech, např. v případě natržení vazů, hojení ran.

Je jednou ze složek hladké svaloviny, která je obsažena ve stěně cév. Podporuje jejich pružnost, snižuje krevní tlak. Může být využit k léčbě aterosklerózy. Snižuje riziko srdečních chorob a napomáhá zotavení po mrtvici či infarktu. Jako doplněk stravy lze prolin užívat pro prevenci ztráty svalové hmoty či osteoartrozy, námaze měkkých tkání nebo při chronických bolestech zad.

Porucha metabolismu prolinu, dědičná a velmi vzácná hyperprolinémie, popisuje stav zvýšeného množství prolinu v krvi. Ten se patřičně nerozkládá a jeho hladina je při prvním typu třikrát až pětkrát vyšší, v případě typu druhého až patnáctkrát vyšší než je běžné. Mezi její symptomy patří záchvaty a poruchy intelektu.

Potraviny s vysokým obsahem prolinu kvasnice, včelí med, špalda, ječmen, proso, hovězí maso, zelí, bambusové výhonky, mořské řasy, potočnice lékařská, houby, špenát, brokolice, křen

Serin

je nezbytný pro metabolismus tuků, imunitní funkce a růst svalů. Serin představuje stavební kámen pro další enzymy, které hrají nezastupitelnou roli v činnostech našeho trávicího traktu, především pak ve dvanáctníku a tenkém střevě. Výzkumy poukazují i na pozitivní účinek Serinu v naší centrální nervové soustavě a na snížení výskytu degenerativních onemocnění, třeba Alzheimerovy choroby.

Příznivě působí na imunitní systém, podílí se na tvorbě protilátek a je nezbytný také pro syntézu tryptofanu, další z aminokyselin. Tryptofan umožňuje sekreci serotoninu, hormonu, který má přímý vliv na regulaci nálady a emoční stability. Osoby s nedostatkem tryptofanu (nebo) serotoninu trpí úzkostnými stavy, depresemi. 

Potraviny bohaté na serin

je obsažen v sóje, mléčných výrobcích, masu, v hojné míře také v ořeších. Přesto je oproti ostatním aminokyselinám poměrně těžké serin z potravin získat.
Je také používán při výrobě kosmetických hydratačních přípravků.

Porucha vznikající nedostatkem serinu je velmi vzácná. Proto, pokud se objeví, často jsou její symptomy nejprve mylně považovány za příznaky poruch CNS - psychomotorická retardace, záchvaty. Potvrdit diagnozu lze nízkou hladinou serinu a glycinu v mozkomíšní tekutině.

Tyrosin

pomáhá syntetizovat hormony štítné žlázy, melanin a epinefrin. Nastartuje naše tělo v krizových situacích. Tato aminokyselina je totiž součástí adrenalinu a dopaminu, což jsou stresové hormony, které připravují náš organismus na boj nebo útěk. Tyrosin kromě toho zlepšuje činnost mozkové soustavy, zvyšuje tvorbu kožního pigmentu a zpomaluje stárnutí našich buněk. Působí pozitivně i na naši štítnou žlázu a zvyšuje spalování tělesného tuku. Jeho obsah v zelených potravinách, zvláště pak v Mladém ječmeni Aktif, jej předurčuje k efektivnímu boji s přebytečnými kily. Představuje jednu z důležitých složek zelených potravin.

Dalšími vlastnostmi tyrosinu jsou: stimulace mozkové činnosti, zlepšení vitality a dobré nálady, účinná pomoc proti depresím a pocitům úzkosti či aktivace endorfinů. 

Glutamin

podporuje mnoho metabolických procesů, napomáhá regeneraci svalů a poskytuje energii buňkám v těle. Pomáhá při jakémkoli typu zažívacích problémů jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS), zánětlivá onemocnění střev jako Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, divertukulóza, divertikulitida, syndrom propustného střeva a s ním spojené komplikace jako bolest kloubů, růžovka nebo autoimunitní reakce a choroby. L-Glutamin je pro střeva životně důležitá látka - umožňuje jim zacelovat se a opravovat, proto je pravidelný příjem této aminokyseliny v potravě absolutně nezbytný.

Miliony lidí se potýkají se syndromem propustného střeva, který je dnes zřejmě hlavní příčinou autoimunitních onemocnění. Syndrom propustného střeva může způsobovat problémy se štítnou žlázou, artritidu, lupénku a další vážné problémy.

Klinické studie prokázaly, že L-Glutamin dokáže tento syndrom léčit - je totiž doslova palivem pro buňky tenkého střeva. Studie publikovaná v medicinském časopise Lancet zkoumala 20 nemocničních pacientů, u nichž suplementace L-Glutaminem prokazatelně snížila střevní propustnost.

Potraviny bohaté na glutamin

Následujících 10 potravin obsahuje vysoké množství glutaminu. Pro jeho ideální příjem je samozřejmě dobré je kombinovat a mít tak co nejvíc pestrý jídelníček (je samozřejmé, že není vhodné konzumovat každý den např. hovězí maso).

hovězí vývar, hovězí maso z chovů krmených travou na pastvě, Spirulina, čínské zelí, sýr Cottage, treska, losos, zvěřina, krůta

Asparagin

působí jako diuretikum a optimalizuje funkci mozku a nervových buněk. Kyselina asparagová zlepšuje naši paměť. Nicméně mnohem důležitější vlastností této aminokyseliny je fakt, že se stává tzv. nosičem jiných látek, třeba draslíku a hořčíku. Díky této kyselině, která se v hojném množství nachází v mladém ječmeni a chlorelle pyrenoidose, zlepšíme také náš metabolismus, snížíme nervové vypětí a stavy únavy. Proto není divu, že si tuto aminokyselinu potažmo zelené potraviny oblíbili i sportovci, kterým snižuje únavu a prodlužuje jejich fyzický i psychický výkon. 

V případě nedostatku asparaginu se ve vztahu k neurotransmiterové činnosti projevuje řada symptomů jako bolest hlavy, podrážděnost, zapomnětlivost, únava a také začínající deprese. Přesto je porucha metabolismu asparaginu velmi vzácná a v případě, že se objeví, může přispět k rozvoji autoimunních onemocnění nebo např. mikrocefalii či progresivní encefalopatii - stručně řečeno degradaci mozkové hmoty, a to v nejednom stupni.
Částečně se asparagin podílí i na syntéze RNA, DNA a ATP, stabilizaci buněčné aktivity (např. konečná tvorba kolagenu).

Potraviny rostlinného i živočišného původu bohaté na asparagin

Mořské plody, drůbež, vejce, ryby, v malé míře také mléko a sýr, hovězí maso, některá kořenová zelenina (např. brambory). Příkladem skvělého zdroje asparaginu jsou celozrnné obilniny jako pšenice a oves, dále luštěniny, sója či některé ořechy.

Z uvedeného výčtu pozitivních vlastností aminokyselin jste určitě zjistili jakou nezastupitelnou roli hrají v činnosti našeho těla. Přestože jsou aminokyseliny častou součástí doplňků stravy, málokdy jsou zcela přírodního charakteru. Chcete-li si dopřát skutečně ideální, zdravou a přírodní stravu plnou vitamínů, minerálů či aminokyselin rozhodně vám doporučuji začít baštit zelené potraviny. ( spirulina, chlorela, mladý ječmen ale i hodně listové zeleniny )

Pokud jste vydrželi číst až do konce moc vás zdravím 

Vaše Petra 

Zdroje : knihy, internet a vlastní zkušenosti